Motorola Xoom z jiného pohledu

Motorola Xoom byl prvním tabletem se systémem Android 3.0 Honeycomb a svou cenou předurčoval k souboji s iPadem 2, což svým hardwarem nemuselo být marné. iPad2 jsem měl pouze tři dny půjčený, ale moc mi nevyhovovalo GUI a tak vůbec.. prostě na mě moc jednoduché.

Systém Honeycomb je sám o sobě na hodně dlouhé povídání, ale za zmínku stojí strašně moc věcí, pokusím se zmínit to nejdůležitější. Ihned po prvním spuštění „praští“ do očí, že tenhle android je nějaký divný, ale po pár minutách zkoumání se systém zjeví jako velmi intuitivní. Oznamovací oblast se přesunula do prava dolu, kde jsou také hodiny, ukazatel wifi (3G), Bluetooth a stavu baterie. V levém dolním rohu jsou tři základní ovládací prvky zpět, přesunout aplikaci na pozadí, poslední aplikace/spuštěné aplikace (zleva). V levém horním rohu je rychlé vyhledávání, které vyhledává jak na internetu, tak i v aplikacích, což je rozhodně velké plus. V pravém horním rohu se vstupuje do nabídky aplikací a widgetů.
Celý tento systém rozložení je šikovný a hlavně přehledný, všechno je po ruce a jak při používání na šířku, či na výšku je vše příjemně na dosah prstu. GUI celkově (pokud se tomu tak dá říkat) je jednoduché, má pět ploch, svižné a prostory pro widgety je 8×7, samozřejmostí je i možnost změny velikosti jednotlivých widgetů.

A jak je to vlastně s aplikacemi na Honeycomb? No popravdě jich moc není, jestli jich je něco kolem desetiny marketu tak to je možná hodně a nebo mám prostě štestí, že většinu aplikací, které používám přizpůsobené jsou, ale každopádně na tabletu se pozná, kdo svojí aplikaci udělal „na koleni“ aby aspoň nějakou aplikaci udělal a ty, kteří to s aplikací myslí vážně.

Displej je klasický kapacitní LCD s rozlišením 1280×800, uhlopříčkou 10.1″ a poměrem stran 16:9, což mi přijde například oproti iPadu (4:3) ta lepší možnost. Možnost nastavení jasu využívám vlastně jen na auto, nikdy jsem nemusel měnit úroveň aby byl displej lépe čitelný, senzor tedy funguje výborně. Když jsem zkoumal úrovně jasu, přes den v místnosti se pohyboval kolem 40%, ve tmě na úrovni 15-25%. Na přímém slunci byl jas téměř vždy na 100%, ale čitelnost je výborná, v porovnání s HTC Desire mi to přišlo mnohem lépe čitelné. Když to porovnám s iPadem 2, tak ta čitelnost je o trošku lepší, ale bohužel je nemám současně k porovnání.

Přehrávání filmů a seriálů je trochu problematičtější, u wifi verze je jeden menší neduh. Po aktualizaci na 3.1 se ze systému ztratil video přehrávač a verze z 3G nefunguje, avšak google již prý pracuje na nápravě. Probíral jsem tedy různé video přehrávače a nejvíc se mi zalíbil Moboplayer, který zvládá snad všechny formáty, má kodek packy pro různé architektury a tudíž slibuje dobrý výkon. Přímo pro procesor Tegra2 je pack opravdu výborný, podporuje dokonce i hardwarový encoding u avi, u HD filmů ve formátu mkv je však lepší softwarový. Videa přehrává bezproblémů, jen u HD filmů je třeba mít nižší bitrate (osvědčilo se mi maximálně 5-6 mbps pro plně plynulý chod). S titulky je to o trošku složitější, jelikož Xoom v sobě nemá češtinu a všechny titulky co jsem testoval jsou kódované ve windows-1250, tak to bez překódování byl rozsypaný čaj. Pře předódování do UTF-8 si přehrávač poradil i s českými znaky.

Samotný systém bez nastaveného šifrování tabletu trvá cca 35 vteřin, což je krásné, u zašifrovaného tabletu se start pohybuje kolem 1,5 – 2 minut podle množství dat.

Zpracování po hardwarové stránce je velmi slušné, zadní části, která je z části kovová a z části plastová jsem se bál, ale je to udělané šikovně, všechno pasuje tak jak má a drží při sobě. Reproduktory jsou výborné, při maximální hlasitosti nechraptí, nerezonují a podávají čistý zvuk, fotoaparát trpí neduhem pouze protože je aplikace „zvláštní“ a zobrazuje v menším rozlišení, takže vše vypadá rozmazaně, ale výsledná fotografie je ostrá. Natáčení videa je také ve slušné kvalitě odpovídající rozlišení fotoaparátu. Stejně jako indikační dioda na boku, u které nevím zda se dá měnit barva funguje tak jak má.

Celkově vzato je Xoom na hodně dobré úrovni, jak po stránce výkonu i dílenského zpracování, jen bude chtít trochu zapracovat na optimalizaci aplikací a samotném systému, který ač má velký potenciál, tak ho rozhodně ani z poloviny nenaplňuje. S cenou 11.000Kč (dovoz z UK) je to podle mě dobrá volba a oproti Ipadu 2 nebo Galaxy 10.1 rozhodně jediná možná volba.

Co mě na druhou stranu velmi zklamalo je, že Motorola používá MTP storage, které se sice ve windows i OSX dají přes aplikaci připojit bez problémů, ale na linuxovém systému je to trochu náročnější, ale dá se. Návod zde

Technické specifikace:

Operační systém: Android 3.1 HoneyComb
RAM: 1GB (512 – 768MB)
Displej: 10.1-in.; WXGA (1280x 800 pixels; 150 pixels / inch), HD 720p
Váha: 708 gramů (WiFi), 730 gramů (3G)
Rozměry: 249.1 x 167.8 x 12.9 mm
Procesor: 1GHz dual-core Tegra2 T20
Fotoaparát: 5Mpix, duální LED flash, autofocus
Přední kamera: 2Mpix
Baterie: 24 Whr
Konektivita: Wifi 802.11b/g/n, Bluetooth 2.1+EDR+HID, MicroUSB, HDMI, GPS, 3.5mm jack
Interní paměť: 32GB
Senzory: Proximity, ambient light, barometer, gyroscope, akcelerometr
Klady

Výkon
Výdrž baterie
Dílenské zpracování
Rychlost systému
Zpracování
Zápory

nemožnost koupit v ČR
smíchané spuštěné a poslední spuštěné aplikace
vypínání na zadní části – chce to hodně času na zvyknutí
odfláknuté aplikace jsou nepoužitelné
Ostré hrany
MTP storage